ラジオ生活：名曲の小箱 「交響詩“モルダウ”」
聞き逃しサービス 2024/03/02 放送
〜
〜
「交響詩“モルダウ”」( “Má Vlast”[我が祖国]の第２曲 )
作曲: スメタナ ( Bedřich Smetana )
（管弦楽）東京フィルハーモニー交響楽団
（指揮）飯森範親
〜
〜
配信終了 2024/03/09 10:55
（すでに配信終了してます）
番組情報 [Radiko版]
Google検索 URL>
https://www.google.co.jp/search?tbm=vid&hl=ja&source=hp&biw=&bih=&q=スメタナ+モルダウ
Bing検索 URL> https://www.bing.com/videos/search?q=Smetana+Symphonic+Poem+Moldau
“Má Vlast”[我が祖国]
Bing検索 URL> https://www.bing.com/videos/search?q=Smetana+Má_Vlast
モルダウ → “わが祖国_(スメタナ)” の第2曲
Wikipedia JA(日本版) URL> https://ja.m.wikipedia.org/wiki/わが祖国_(スメタナ)
〜
『我が祖国』（わがそこく、（チェコ語: Má Vlast）は、ベドルジフ・スメタナの代表的な管弦楽曲で、1874年から1879年にかけて作曲された6つの交響詩からなる連作交響詩。第2曲『ヴルタヴァ』（モルダウ、バルタバ）が特に著名である。
…
【曲の構成】
《第1曲：ヴィシェフラド》原題：Vyšehrad
…
《第2曲：ヴルタヴァ》原題：Vltava
…
《第3曲：シャールカ》原題：Šárka
…
《第4曲：ボヘミアの森と草原から》原題：Z českých luhů a hájů
…
《第5曲：ターボル》原題：Tábor
…
《第6曲：ブラニーク》原題：Blaník
…
〜［上記Wikipediaより抜粋。］
わが祖国_(スメタナ) CS(チェコ版) Wikipedia URL>
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Má_vlast
〜
Má vlast je cyklus šesti symfonických básní s mimohudební tematikou českého skladatele Bedřicha Smetany, inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivé části Mé vlasti jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již zcela hluchý.
…
【Obsah】
…
《Vyšehrad》
Báseň začíná zvuky harf středověkého barda Lumíra a přechází v tóny hradní výzbroje. Tato část představuje hlavní motivy, které jsou použity i v dalších částech cyklu. Čtyřtónový motiv (b-es-d-b) představuje Vyšehrad a zazní znovu na konci Vltavy a nakonec při vyvrcholení celého cyklu v závěru Blaníku. Sám Smetana o skladbě prohlásil:
„Harfy věštců začnou; zpěv věštců o dějích na Vyšehradě o slávě, lesku, turnajích, bojích až konečné úpadku a zříceninách. Skladba končí v elegickém tónu...“
Pro úvodní arpeggio, které báseň otevírá, partitura požaduje dvě harfy. Po dominantním septakordu přijdou na řadu dechové nástroje, následované smyčci, po nichž celý orchestr dosahuje vrcholu. V další části Smetana připomíná příběh hradu, při čemž používá rychlejší tempo, které připomíná pochod vítězství. Zdánlivě triumfální vyvrcholení je přerušeno krátkou sestupnou pasáží, zachycující zničení Vyšehradu husity. Poté znovu zazní úvodní pasáž harf, která opět připomíná krásu hradu, který se proměnil v trosky. Báseň končí tiše, což znázorňuje řeku Vltavu protékající pod hradem.
…
《Vltava》
Vltava je přibližně dvanáct minut dlouhá a je v tónině e moll. Smetana o ní napsal:
„Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, chladná a teplá Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze. Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v Labi.“
Vltava je adaptací italské lidové písně renesančního původu La Mantovana, jejíž motivy lze nalézt i v izraelské státní hymně Hatikvě (palestinský rozhlas dokonce vysílal shodnou část Vltavy namísto hatikvy v době, kdy byla státní hymna za britské nadvlády v Palestině zakázána). V durové tónině se podobná melodie také objevuje v české lidové písni „Kočka leze dírou“.
…
《Šárka》
Slovy autora:
„V této skladbě se nemíní krajina, nýbrž děj, bajka o dívce Šárce. Skladba počne líčením rozzuřené dívky, jež pomstu přísahá za nevěrnost milence celému mužskému pokolení. Zdáli je slyšet příchod Ctirada s jeho zbrojnoši, který táhne na pokoření a potrestání dívek. Už zdáli zaslechnou nářek (ač lstivý) přivázané dívky u stromu, při pohledu na ni obdivuje Ctirad krásu její – zahoří milostnými city pro ni, osvobodí ji, ona připraveným nápojem obveselí a opojí jak Ctirada tak zbrojnoše až k spánku. – Na dané znamení lesním rohem, které v dálce ukryté dívky zodpoví, vyhrnou se tyto ku krvavému činu, hrůza všeobecného vraždění, vzteklost nasycené pomsty Šárky – toť konec skladby.“
Skladbu otevírá úvodní dynamická pasáž, kterou brzy střídá střídmější část, jež líčí pochod Ctiradovy družiny. Nenadálé „výbuchy“ orchestru potom naznačují spatření Šárky Ctiradem. Následuje oddíl Moderato, ma con calore, který barvitě vykresluje Ctiradovo milostné vzplanutí k Šárce a podle Václava Holzknechta se jedná o jednu z nejerotičtějších Smetanových scén.
…
《Z českých luhů a hájů》
V této básni se nevypráví žádný reálný příběh, ale oslavuje se krása české krajiny. V první části vykresluje vznešenost lesa, kterou následuje popis vesnické slavnosti. Inspirací byla autorovi krajina kolem Jabkenic, kde se v té době pobýval. Autor o této básni napsal:
„Toť všeobecné kreslení citů při pohledu na českou zem. Ze všech stran tu zazní zpěv plno vroucnosti, jak veselý tak melancholický z hájů a luhů. Lesní kraje v sólech hornistů – a vesele ourodné nížiny labské a jiné a jiné, vše se tu opěvuje. Každý může ze skladby té si vykreslit, co mu libo – básník má volnou cestu před sebou, arciť musí skladbu v jednotlivostech sledovat.“
…
《Tábor》
Smetana považoval dobu husitství za vrcholné období českých dějin. Tábor je oslavou tohoto období. Podkladem básně je husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci, který se v různých podobách objevuje po celou dobu skladby. Smetana si o Táboru poznamenal:
„Motto: Kdož jste boží bojovníci! Z této velebné písně pozůstává celá stavba skladby. V sídle hlavním – v Táboře – zazněl tento zpěv zajisté nejmohutněji a nejčastěji. Skladba líčí též pevnou vůli, vítězné boje a vytrvalost, a tvrdošíjnou neústupnost, kterou skladba též také končí. Do detailu se nedá rozdrobit, nýbrž zahrne všeobecnou slávu a chválu husitských bojů a nezlomnost povahy husitův.“
…
《Blaník》
Hudebně začíná Blaník přesně tam, kde končí Tábor a objevují se v něm i obdobné motivy. V básni například opět zazní husitský chorál, avšak tentokrát jiná pasáž, která se objeví v závěrečné části Blaníku. Původní text převzaté pasáže husitského chorálu „že konečně vždycky s ním zvítězíte“ je odkazem ke vzkříšení českého národa a jeho vítěznému vzestupu. Poslední dvě básně cyklu tvoří soudržný pár, obdobně jako první dvě básně Vyšehrad a Vltava. Slovy autora:
„Jest pokračování předešlé skladby: Tábor. Po přemožení reků husitských skryli se tito v Blaníku a čekají v těžkém spánku na okamžik, kde vlasti mají přijíti na pomoc. Tedy ty samé motivy jako v Táboře slouží v Blaníku za podklad stavby: 'Kdo jste boží bojovníci'. Na podkladě této melodie (tohoto hus. principu) se vyvine vzkříšení národa českého, budoucí štěstí a sláva! kterým vítězným hymnusem, v podobě pochodu, skončí skladba a tak celá řada symf. básní „Vlasť“. Co malé intermezzo zazní v této skladbě též kratinká idyla: kresba polohy Blaníku, malý pastucha si huláká a hraje a ozvěna mu odpovídá.“
…
…
〜［Excerpted from above wikipedia］
〜［上記wikipediaの日本語翻訳は次の通り。翻訳にはアプリ「DeepL」を使用。］
わが祖国』は、チェコの作曲家ベドジフ・スメタナが、チェコの歴史、伝説、風景に触発され、非音楽的なテーマで作曲した6つの交響詩の連作である。わが祖国』の各パートは、『ヴィシェフラド』、『ヴルタヴァ』、『シャールカ』、『チェコの草原と木立から』、『ターボル』、『ブラニーク』である。1874年から1879年にかけて書かれたスメタナの集大成ともいえる作品で、彼はすでに耳が全く聞こえなくなっていた。
…
【内容】
《高い城》
詩は中世の吟遊詩人ルミールのハープの音色で始まり、城の鎧の音色へと移り変わっていく。このセクションでは、サイクルの他のパートで使われる主なモチーフが紹介される。4音のモチーフ（b-es-d-b）はヴィシェフラドを表し、ヴルタヴァ川の終わりで再び、そして最後にブラニークの終わりでこの曲のクライマックスで聴かれる。スメタナ自身、この曲についてこう語っている：
「予言者たちのハープが始まり、栄光、華麗さ、トーナメント、戦いから最後の衰退と破滅に至るまで、ヴィシェフラドで起こる出来事について予言者たちが歌う。曲はエレガティックな雰囲気で終わる......」。
詩の冒頭を飾るアルペジオには、2台のハープが用いられている。ドミナント・セプタコードの後、管楽器が入り、弦楽器が続く。次の楽章では、スメタナは勝利の行進を思わせる速いテンポで城の物語を語る。一見、勝利のクライマックスは、フス派によるヴィシェフラドの破壊を描く短い下降パッセージによって中断される。その後、冒頭のハープのパッセージが再び聞こえ、廃墟と化した城の美しさを思い起こさせる。詩は静かに終わり、城の下を流れるヴルタヴァ川が描かれる。
…
《ヴルタヴァ》
ヴルタヴァは約12分の長さで、ホ短調。スメタナはこの曲についてこう書いている：
「この曲は、ヴルタヴァ川の流れを描いている。最初の2つの泉、冷たいヴルタヴァ川と温かいヴルタヴァ川、2つの川が1つの流れになるところから始まり、木立や草原の中をヴルタヴァ川が流れ、陽気な祝宴が開かれている風景を通り抜け、夜の光に照らされたルサルカの子宮、近くの岩の上に城、シャトー、遺跡が誇らしげに立ち、ヴルタヴァ川は聖ヨハネの小川の中で渦を巻き、広い流れとなってプラハへと流れていく。ヴルタヴァは、聖ヨハネの小川の中で渦を巻きながら、広い流れとなってプラハへと流れていく。
ヴルタヴァは、イタリア・ルネサンス民謡のラ・マントヴァーナを翻案したもので、そのモチーフはイスラエルの国歌ハティクヴァにも見られる（イギリス統治下のパレスチナで国歌が禁止されていた時期には、パレスチナのラジオがハティクヴァの代わりにヴルタヴァの同じ部分を放送していたほどだ）。長調の似たような旋律は、チェコの民謡「Kočka leze dírou」にも登場する。
…
《シャルカ》
作者の言葉を借りれば
「この曲で意味するのは風景ではなく、筋書き、つまり少女Šárkaの寓話である。この曲は、恋人の浮気の復讐を男性全体に誓う激怒した少女の描写から始まる。少女たちを辱め、罰するために鎧をまとったクティラドの到着が聞こえてくるようだ。すでに彼らは、木のそばで縛られた乙女の嘆き（狡猾ではあるが）を聞いているようで、その姿を見てクティラドはその美しさに感嘆し、彼女への情欲に燃えて彼女を自由にし、彼女は用意された酒でクティラドと鎧武者を歓喜させ、酔わせて眠らせる。- 森の角笛が合図を送り、遠くに隠れた乙女たちがそれに答えると、これらの乙女たちは血なまぐさい行為に突入する。
曲はダイナミックな冒頭のパッセージで始まるが、すぐにクティラデスの従者の行進を描く、より抑制された部分が続く。そしてオーケストラの突然の「爆発」は、クティラードによるシャルカの目撃を暗示する。ヴァーツラフ・ホルツクネヒトによれば、この部分はスメタナの最もエロティックな場面のひとつである。
…
《チェコの草原と木立から》
チェコの風景の美しさを讃えた詩。最初の部分は森の壮大さを描き、村の祭りの描写が続く。作者は当時滞在していたヤブケニツェ周辺の風景からインスピレーションを得た。作者はこの詩についてこう書いている：
「これはボヘミアの大地を見たときの感情を描いたものだ。木立や草原からは、陽気にも哀愁にも満ちた歌が四方八方から聞こえてくる。ホルン奏者のソロに登場する森林地帯も、エルベ川などの陽気で肥沃な平原も、すべてがここで歌われている。詩人には自由な道がある。
…
《ターボル》
スメタナは、フスティーテ時代をチェコの歴史の頂点と考えていた。この合宿はこの時代を讃えるものである。詩の背景となっているのはフス派の聖歌「神の戦士は誰だ」で、この聖歌は曲中さまざまな形で登場する。スメタナはターボルについてこう語っている：
「モットー：お前たちは神の戦士だ！この曲の全体的な構成は、この輝かしい歌に基づいている。主席のターボルでは、確かにこの歌が最も力強く頻繁に歌われた。この歌はまた、強い意志、勝利への闘争と忍耐、そして頑固なまでの強情さを描いており、この歌の最後もそれで締めくくられている。この歌には、フス派の闘いに対する一般的な栄光と賞賛、そしてフス派の不屈の性格が含まれている。"
…
《ブラニーク》
音楽的には、BlaníkはTáborが終わったところから始まり、同じようなモチーフが随所に登場する。例えば、この詩には再びフス派の聖歌が登場するが、今度は別の箇所で、Blaníkの最後の部分に登場する。フス派の聖歌の原文である "that at last you will always triumph with him "は、チェコ民族の復活とその勝利に言及している。サイクルの最後の2つの詩は、最初の2つの詩VyšehradとVltavaと同様に、まとまりのあるペアを形成している。作者の言葉を借りれば
この詩は、前の詩『Tabor』の続きである。フス派のギリシア人を打ち負かした後、彼らはブラニークに身を隠し、祖国を助けに来るべき時を重い眠りの中で待っている。このように、『Tabor』と同じモチーフが、『Blaník』では「神の戦士たちよ」という建物の基礎となっている。この旋律（このフスの原理）を土台に、ボヘミア民族の復活、未来の幸福と栄光が展開されるのである！行進曲の形をとった勝利の賛歌が、作曲を締めくくるのである。祖国」の詩である。小さな間奏曲として、短い牧歌もこの曲の中で聴くことができる。ブラニークの位置を描いたもので、羊飼いの少年がホーホーと遊び、響きがそれに答えている。
…
…
〜
ベドルジハ・スメタナ
Wikipedia CS (チェコ版) URL> https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Bedřich_Smetana
〜
Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významný český hudební skladatel období romantismu.
Pocházel z poměrně zámožné, do určité míry poněmčené sládkovské rodiny. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici. Po studiu u Josefa Proksche působil od roku 1847 v Praze jako koncertní klavírista a hudební pedagog. V letech 1856–1861 pobýval jako dirigent a učitel hudby ve švédském Göteborgu. Po návratu do Prahy se mnohostranně zapojil do českého společenského a kulturního života, a to i jako hudební kritik, jako první kapelník Prozatímního divadla v letech 1866–1874, avšak zejména jako operní skladatel. V padesáti letech věku zcela ohluchl, ale i po ztrátě sluchu dokázal složit řadu vrcholných děl.
…
…
〜［Excerpted from above wikipedia］
〜［上記wikipediaの日本語翻訳は次の通り。翻訳にはアプリ「DeepL」を使用。］
ベドジフ・スメタナ（1824年3月2日、リトミシュル-1884年5月12日、プラハ）は、ロマン派時代のチェコの重要な作曲家である。
比較的裕福で、ある程度ドイツ化された製麦業者の家系に生まれる。若い頃から音楽、特にピアノ演奏と作曲に打ち込んだ。ヨゼフ・プロクシュに師事した後、1847年からプラハでコンサート・ピアニスト、音楽教師として働く。1856年から1861年までスウェーデンのヨーテボリに指揮者兼音楽教師として滞在。プラハに戻った後は、音楽評論家として、1866年から1874年にかけて臨時劇場の初代カペルマイスターとして、また特にオペラ作曲家として、さまざまな形でチェコの社会的・文化的生活に関わった。50歳で完全に耳が聞こえなくなったが、聴力を失った後も数々の傑作を作曲した。
…
…
〜