見出し画像

ラジオ生活:ベストオブクラシック スメタナ「わが祖国」から 交響詩「モルダウ」(Vltava, Má vlast)

聞き逃しサービス 2024/12/24 放送

ベストオブクラシック
ウィーン・フィル シェーンブルン夏の夜のコンサート2024


「わが祖国」から 交響詩「モルダウ」
( Moldau, My Country, Symphonic poems )
[ Vltava, Má vlast ]
作曲: スメタナ ( Bedřich Smetana )
ウィーン・フィルハーモニー管弦楽団(管弦楽)
アンドリス・ネルソンス(指揮)
[ 204/06/07シェーンブルン宮殿庭園の野外特設ステージ(ウィーン) ]
(13分15秒)

開始より14分50秒頃 (終了より1時間25分10秒前頃)


配信終了 2024/12/31 22:10
  
 (すでに配信終了してます)
 

番組情報



Google検索> https://www.google.co.jp/search?tbm=vid&hl=ja&source=hp&biw=&bih=&q=Smetana+Symphonic_Poem_Moldau



Bing検索 URL> https://www.bing.com/videos/search?q=Bedřich_Smetana+Symphonic_Poem_Moldau




“Má Vlast”[我が祖国]
Bing検索 URL> https://www.bing.com/videos/search?q=Bedřich_Smetana+Má_Vlast








「わが祖国」から 交響詩「モルダウ」
 ↓
「わが祖国」


〜〜
〜〜〜
☆★☆ スメタナ「わが祖国」について【目次】☆★☆
〜〜〜
〜〜
1. スメタナ「わが祖国」について
 1.1 Wikipedia JA(日本版)の抜粋
 1.2 Wikipedia EN(英語版)の抜粋、および、その日本語翻訳
 1.3 Wikipedia CS (チェコ版)の抜粋、および、その日本語翻訳
〜〜

〜〜
2. 作曲者:スメタナについて
 2.1 Wikipedia CS (チェコ版)の抜粋、および、その日本語翻訳
 2.2 スメタナの作品リスト・へのリンク・Wikipedia EN(英語版)
〜〜

〜〜
〜〜〜
<<< 以下、参照しているWikipediaなどへのリンクはそれぞれの先頭あたりで紹介してます。>>>
〜〜〜
〜〜





〜〜
1. スメタナ「わが祖国」について
 1.1 Wikipedia JA(日本版)の抜粋
〜〜

わが祖国 (スメタナ)
Wikipedia JA(日本版) URL> https://ja.wikipedia.org/wiki/わが祖国_(スメタナ)


 『我が祖国』(わがそこく、チェコ語: Má Vlast)は、ベドルジフ・スメタナの代表的な管弦楽曲で、1874年から1879年にかけて作曲された6つの交響詩からなる連作交響詩。第2曲『ヴルタヴァ』(モルダウ、ブルタバ)が特に著名である。

 各楽曲の初演は1875年から1880年にかけて、別々に行われており、全6作通しての初演は1882年11月5日、プラハ国民劇場横のジョフィーン島(チェコ語版)にある会場において、アドルフ・チェフの指揮の下で行われた。
…  
【概要】
 スメタナは1856年から1861年まで、故国ボヘミアを離れてスウェーデンのヨーテボリでピアニストおよび指揮者として活動していたが、この時期にリストの影響を受けて『リチャード三世』作品11(1857年 - 1858年)、『ヴァレンシュタインの陣営』作品14(1858年 - 1859年)、『ハーコン・ヤール』作品16(1861年 - 1862年)の3曲の交響詩を作曲している。これらはスメタナの作品の中ではあまり知られていないが、それぞれシェイクスピアの戯曲、三十年戦争を扱ったシラーの戯曲、中世のノルウェー王ハーコン・シグルザルソンを題材としたもので、いずれも特に国民主義的な作品ではない。

 チェコ国民音楽として記念碑的な作品を交響詩の連作の形で創作しようとスメタナが考えたのは、オペラ『リブシェ』を作曲していた1869年から1872年の間のことであると言われる。当初は「ジープ」(Říp )、「ヴィシェフラド」、「ヴルタヴァ」、「リパニー」(Lipaný )、「ビーラー・ホラ」(Bílá hora )の5つの地名を各曲の題名として構想していたが、最終的には『ヴィシェフラド』、『ヴルタヴァ』、『シャールカ』、『ボヘミアの森と草原から』、『ターボル』、『ブラニーク』の6曲が作曲された。

 作曲は『リブシェ』の完成後すぐに着手され、第1曲『ヴィシェフラド』が1874年に完成した。これと前後してスメタナは聴覚を失っているが、作曲活動は続けられ、最後の第6曲『ブラニーク』は1879年に完成した。

 当時の聴衆にとって「交響詩」がなじみの薄いジャンルであったことに配慮して、スメタナは自ら解説を書いて楽曲の意図が理解されるよう努めた。さらに楽譜にも、標題のページだけでなく楽曲の各箇所に注釈が記されている。
…  
〜[上記wikipediaより抜粋]



〜〜
1. スメタナ「わが祖国」について
 1.2 Wikipedia EN(英語版)の抜粋、および、その日本語翻訳
〜〜

Má vlast
Wikipedia EN (英語版)>https://en.m.wikipedia.org/wiki/Má_vlast


 Má vlast (Czech pronunciation: [maː vlast]), also known as My Fatherland, is a set of six symphonic poems composed between 1874 and 1879 by the Czech composer Bedřich Smetana. The six pieces, conceived as individual works, are often presented and recorded as a single work in six movements. They premiered separately between 1875 and 1880. The complete set premiered on 5 November 1882 in Žofín Palace, Prague, under Adolf Čech.

 Má vlast combines the symphonic poem form, pioneered by Franz Liszt, with the ideals of nationalistic music of the late nineteenth century. Each poem depicts an aspect of Bohemia's countryside, history, or legends.

 The works have opened the Prague Spring International Music Festival, on the 12 May anniversary of the death of their composer, since 1952
…  
【Structure】
Má vlast consists of six pieces:
 1. Vyšehrad (The High Castle)
 2. Vltava (The Moldau)
 3. Šárka
 4. Z českých luhů a hájů (From Bohemia's Woods and Fields)
 5. Tábor
 6. Blaník
…  
《》Vyšehrad
 The first poem, Vyšehrad (The High Castle), composed between the end of September and 18 November 1874 and premiered on 14 March 1875 at the [Prague] Philharmonic,[6] describes the Vyšehrad castle in Prague which was the seat of the earliest Czech kings. During the summer of 1874, Smetana began to lose his hearing, and total deafness soon followed; he described the gradual, but rapid loss of his hearing in a letter of resignation to the director of the Royal Provincial Czech Theatre, Antonín Čížek. In July 1874 he began hearing anomalous noise and then a permanent buzzing. Not long after the onset he was unable to distinguish individual sounds. At the beginning of October he lost all hearing in his right ear, and finally on 20 October in his left. His treatment was based on maintaining isolation from all sounds, but was unsuccessful.

 The poem begins with the sounds of the harp of the mythical singer Lumír, and then crosses over into the tones of the castle's arsenal. This section of the music introduces the main motifs, which are used in other parts of the cycle. A four note motif (B♭–E♭–D–B♭) represents the castle of Vyšehrad; this is heard again at the end of 'Vltava' and once more, to round the whole cycle off, at the conclusion of 'Blaník'.
   <<< Music Score omit. Refer Wikipedia. >>>

 In the score two harps are required to perform the opening arpeggios. After a dominant seventh chord, the winds take up the theme, followed by the strings, before the whole orchestra is employed to reach a climax. In the next part, Smetana recalls the story of the castle, using a faster tempo which becomes a march. A seemingly triumphant climax is cut short by a descending passage depicting the collapse of the castle, and the music falls quiet. Then the opening harp material is heard again and the music reminds again of the beauty of the castle, now in ruins. The music ends quietly, depicting the river Vltava flowing below the castle.

 Conceived between 1872 and 1874, it is the only piece in the cycle to be mostly completed before Smetana began to go noticeably deaf in the summer of 1874. Most performances last approximately fifteen minutes in duration.
…  
《》Vltava
 Vltava, also known by its English title The Moldau, and the German Die Moldau, was composed between 20 November and 8 December 1874 and was premiered on 4 April 1875 under Adolf Čech. It is about 13 minutes long, and is in the key of E minor.
In this piece, Smetana uses tone painting to evoke the sounds of one of Bohemia's great rivers. In his own words:
〜…〜
 The composition describes the course of the Vltava, starting from the two small springs, the Studená and Teplá Vltava, to the unification of both streams into a single current, the course of the Vltava through woods and meadows, through landscapes where a farmer's wedding is celebrated, the round dance of the mermaids in the night's moonshine: on the nearby rocks loom proud castles, palaces and ruins aloft. The Vltava swirls into the St John's Rapids; then it widens and flows toward Prague, past the Vyšehrad, and then majestically vanishes into the distance, ending at the Elbe.
〜…〜
   <<< Music Score omit. Refer Wikipedia. >>>

 Vltava contains Smetana's most famous tune. It is an adaptation of the melody La Mantovana, attributed to the Italian Renaissance tenor Giuseppe Cenci,[9] which, in a borrowed Romanian form, was also the basis for the Israeli national anthem Hatikvah. The tune also appears in an old Czech folk song, Kočka leze dírou ("The Cat Crawls Through the Hole"); Hanns Eisler used it for his "Song of the Moldau [de]"; and Stan Getz performed it as "Dear Old Stockholm" (possibly through another derivative of the original tune, "Ack Värmeland du sköna"). Horst Jankowski played a syncopated version of the tune on his easy listening hit, "A Walk in the Black Forest."

 The piece is featured in Don Hertzfeldt's short film Everything Will Be OK (2006) and in Terrence Malick's The Tree of Life (2011). 
   <<< Music Score omit. Refer Wikipedia. >>>

…  
《》Šárka
 The third poem was finished on 20 February 1875 and is named for the female warrior Šárka, a central figure in the ancient Czech legend of The Maidens' War. Šárka ties herself to a tree as bait and waits to be saved by the princely knight Ctirad, deceiving him into believing that she is an unwilling captive of the rebelling women. Once released by Ctirad, who has quickly fallen in love with her, Šárka serves him and his comrades with drugged mead and once they have fallen asleep she sounds a hunting horn: an agreed signal to the other women. The poem ends with the warrior maidens falling upon and murdering the sleeping men. It was first performed under the baton of Adolf Čech (sources disagree whether this was on 10 December 1876[12] or 17 March 1877).
   <<< Music Score omit. Refer Wikipedia. >>>

…  
《》Z českých luhů a hájů
 Smetana finished composing this piece, commonly translated as "From Bohemia's Woods and Fields" or "From Bohemian Fields and Groves",[2][3] on 18 October 1875, and it received its first public performance nearly eight weeks later, on 10 December. A depiction of the beauty of the Czech countryside and its people, the tone poem tells no real story. The first part is dedicated to the grandeur of the forest with a surprising fugue in the strings, interrupted by a soft woodland melody of the horns, which is later taken over by the whole orchestra. In the second part, a village festival is depicted in full swing. This tone poem was originally written to be the finale of Má vlast.
   <<< Music Score omit. Refer Wikipedia. >>>

…  
《》Tábor
 This piece, which was finished on 13 December 1878 and premiered on 4 January 1880, is named after the town of Tábor in South Bohemia founded by the Hussites and serving as their centre during the Hussite Wars. The theme for the piece is quoted from the first two lines of the Hussite hymn, "Ktož jsú boží bojovníci" ("Ye Who Are Warriors of God").
   <<< Music Score omit. Refer Wikipedia. >>>

…  
《》Blaník
 Blaník was finished on 9 March 1879 and premiered on 4 January 1880. It is named for the mountain Blaník inside which a legend says that a huge army of knights led by St. Wenceslaus sleep. The knights will awake and help the country in its gravest hour (sometimes described as four hostile armies attacking from all cardinal directions).

 Musically, Blaník begins exactly as Tábor ends, "hammering" out the motto which was left unresolved, but now continuing on, as if in the aftermath of the battle. Thus these last two tone poems of the cycle form a cohesive pair, as do the first two; the High Castle's theme returns as the Vltava's river journey triumphantly reaches that same destination, and again returns triumphantly at the end of Blaník. Once again, the Hussite hymn used in Tábor is quoted, though this time it is the third line which rings out in the march at the end of the piece. The original lyrics to this line in the hymn are "so that finally with Him you will always be victorious", a reference to the eventual victorious rise of the Czech state.
   <<< Music Score omit. Refer Wikipedia. >>>

…  
【Instrumentation】
 The work is scored for piccolo, two flutes, two oboes, two clarinets, two bassoons, four French horns, two trumpets, three trombones, tuba, timpani, bass drum, triangle, cymbals, two harps, and strings.

〜[Excerpt from above wikipedia]
〜[上記wikipediaの日本語翻訳は次の通り。翻訳にはアプリ「DeepL」を使用。]

  Má vlast』(チェコ語発音:[maː vlast])は、チェコの作曲家ベドジフ・スメタナが1874年から1879年にかけて作曲した6つの交響詩のセット。 個々の作品として構想されたこの6曲は、しばしば6楽章からなる1つの作品として発表・録音される。 初演は1875年から1880年にかけて別々に行われた。 全曲初演は1882年11月5日、プラハのジョフィン宮殿でアドルフ・チェッヒ指揮のもと行われた。

 マー・ブラストは、フランツ・リストによって開拓された交響詩の形式と、19世紀後半の民族主義音楽の理想を組み合わせたものである。 それぞれの詩は、ボヘミアの田園、歴史、伝説の一面を描いている。

 これらの作品は、1952年以来、作曲者の命日である5月12日に、プラハの春国際音楽祭のオープニングを飾っている。
…  
【構成】
 マー・ブラストは6つの小品からなる:
 1. ヴィシェフラド(高い城)
 2. ヴルタヴァ(モルダウ川)
 3. Šárka(シャルカ
 4. Z českých luhů a hájů(ボヘミアの森と野原から)
 5. ターボル
 6. Blaník
…  
《》ヴィシェフラド
 1874年9月末から11月18日にかけて作曲され、1875年3月14日にプラハ・フィルハーモニー管弦楽団で初演された[6]。 1874年の夏、スメタナは聴力を失い始め、やがて全聾となった。彼は、チェコ王立地方劇場の館長アントニーン・チジェックに宛てた辞表の中で、徐々に、しかし急速に聴力を失っていったことを述べている。 1874年7月、彼は異常なノイズを聞き始め、その後、永続的なざわめきが聞こえるようになった。 発症後まもなく、彼は個々の音を聞き分けることができなくなった。 10月初めには右耳の聴力を失い、10月20日には左耳の聴力も失った。 治療はすべての音から隔離された状態を保つことだったが、うまくいかなかった。

 詩は、神話上の歌手ルミールのハープの音で始まり、城の武器庫の音色へとクロスオーバーする。 この楽節では、サイクルの他の部分でも使われる主要なモチーフが紹介される。 4音のモチーフ(B♭-E♭-D-B♭)はヴィシェフラド城を表しており、これは「ヴルタヴァ」の終わりで再び聴かれ、「ブラニーク」の終わりで、全曲を締めくくるためにもう一度聴かれる。
   <<< 楽譜は省略。 ウィキペディア参照。 >>>

 楽譜では、冒頭のアルペジオを演奏するために2台のハープが必要とされている。 ドミナント7和音の後、管楽器が主題を取り上げ、弦楽器がそれに続く。 次の部分では、スメタナは城の物語を回想し、行進曲となる速いテンポを用いる。 勝利のクライマックスと思われたが、城の崩壊を描写する下降のパッセージによって打ち切られ、音楽は静寂に包まれる。 そして冒頭のハープの音が再び聞こえ、音楽は廃墟と化した城の美しさを再び思い起こさせる。 音楽は静かに終わり、城の下を流れるヴルタヴァ川が描かれる。
 1872年から1874年にかけて構想されたこの曲は、スメタナが1874年の夏に著しく耳が聞こえなくなる前にほぼ完成された唯一の作品である。 演奏時間は約15分である。
…  
《》ヴルタヴァ
 1874年11月20日から12月8日にかけて作曲され、1875年4月4日にアドルフ・チェッヒの指揮で初演された。 長さは約13分で、ホ短調。
この曲でスメタナは、ボヘミアの大河の音を想起させるためにトーン・ペインティングを用いている。 彼自身の言葉を借りれば
〜...〜
 この曲はヴルタヴァ川の流れを描写している。2つの小さな泉、ストゥデナとテプラ・ヴルタヴァから始まり、2つの川が1つの流れに統合されるまでのヴルタヴァ川の流れ、森や草原を抜けるヴルタヴァ川の流れ、農夫の結婚式が祝われる風景、夜の月明かりに照らされた人魚たちの円舞曲。 ヴルタヴァ川は渦を巻いて聖ヨハネ急流へと流れ込み、やがて川幅を広げてプラハ方面へと流れ、ヴィシェフラドを過ぎると、荘厳な姿で遠くのエルベ川へと消えていく。
〜...〜
   <<< 楽譜省略。 ウィキペディア参照。 >>>

 ヴルタヴァ』にはスメタナの最も有名な曲が収められている。 この曲は、イタリア・ルネサンス期のテノール歌手ジュゼッペ・チェンチ[9]が作曲したとされる「ラ・マントヴァーナ」というメロディーの改作であり、ルーマニア語の形を借用したもので、イスラエルの国歌「ハティクヴァ」の基礎にもなっている。 この曲は、チェコの古い民謡『Kočka leze dírou』(「猫は穴を這う」)にも登場し、ハンス・アイスラーはこの曲を『モルダウの歌』に使用した。 ホルスト・ヤンコフスキーは、イージーリスニングのヒット曲 "A Walk in the Black Forest "でこの曲のシンコペーション・バージョンを演奏している。

 この曲は、ドン・ハーツフェルト監督の短編映画『Everything Will Be OK』(2006年)とテレンス・マリック監督の『ツリー・オブ・ライフ』(2011年)で取り上げられている。 
   <<< 楽譜省略。 ウィキペディア参照。 >>>
…  
《》Šárka
 第3番は1875年2月20日に完成した詩で、古代チェコの乙女戦争伝説の中心人物である女戦士Šárkaにちなんでいる。 シャールカは囮として自らを木に縛り付け、王子騎士クティラドに救われるのを待ち、反乱を起こした女たちの不本意な捕虜であると彼を欺く。 すぐに恋に落ちたクティラドに解放されると、シュアルカはクティラドとその仲間たちに薬入りの蜂蜜酒を振る舞い、彼女たちが眠りにつくと、他の女たちへの合図として狩猟用の角笛を鳴らす。 詩は、乙女たちが眠っている男たちに襲いかかり、殺害する場面で終わる。 アドルフ・チェッヒの指揮で初演された(1876年12月10日[12]か1877年3月17日かは資料によって異なる)。
   <<< 楽譜省略。 ウィキペディア参照。 >>>
…  
《》Z českých luhů a hájů
 一般に「ボヘミアの森と野原から」または「ボヘミアの野原と木立から」と訳されるこの曲は、スメタナが1875年10月18日に作曲を終え[2][3]、約8週間後の12月10日に初演された。 チェコの田園風景と人々の美しさを描いたこのトーンポエムは、実際の物語を語るものではない。 第1部は森の壮大さに捧げられ、弦楽器の驚くべきフーガがホルンの柔らかな森の旋律で中断される。 第2部では、村祭りの盛り上がりが描かれる。 このトーンポエムは、もともと「マー・ヴラスト」のフィナーレを飾るために書かれた。
   <<< 楽譜省略。 ウィキペディア参照。 >>>
…  
《》ターボル
 1878年12月13日に完成し、1880年1月4日に初演されたこの曲は、南ボヘミアにあるフス派の町ターボルにちなんで命名された。 曲想は、フス派の讃美歌「Ktož jsú boží bojovníci」(「神の戦士たる者よ」)の最初の2行から引用されている。
   <<< 楽譜省略。 ウィキペディア参照。 >>>
…  
《》ブラニーク
 1879年3月9日に完成し、1880年1月4日に初演された。 聖ヴェンセスラウスに率いられた騎士の大軍が眠るという伝説のあるブラニーク山にちなんで名づけられた。 聖ヴェンセスラウスが率いる騎士の大軍が眠り、その騎士たちが目を覚ますと、国が危機的状況に陥った時(敵対する4つの軍隊が四方八方から攻めてくると表現されることもある)に国を助けるという伝説がある。

 音楽的には、BlaníkはTáborの終わりと全く同じように始まり、解決されないまま残されたモットーを「打ち出す」のだが、今はまるで戦いの余韻に浸っているかのように続いている。 高い城の主題は、ヴルタヴァ川の旅が凱旋し、Blaníkの終わりで再び凱旋する。 Tábor』で使われたフス派の賛美歌が再び引用されているが、今回は曲の終わりの行進曲で鳴り響く3行目である。 この讃美歌の歌詞の原文は、"so that finally with Him will be always victorious "であり、チェコ国家の最終的な勝利の台頭を意味している。
   <<< 楽譜省略。 ウィキペディア参照。 >>>
…  
【楽器編成】
 ピッコロ、フルート2、オーボエ2、クラリネット2、ファゴット2、フレンチホルン4、トランペット2、トロンボーン3、テューバ、ティンパニ、バスドラム、トライアングル、シンバル、ハープ2、弦楽器のためのスコア。
… 
〜 



〜〜
1. スメタナ「わが祖国」について
 1.3 Wikipedia CS (チェコ版)の抜粋、および、その日本語翻訳
〜〜

Wikipedia CS (チェコ版) URL> https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Má_vlast


 Má vlast je cyklus šesti symfonických básní s mimohudební tematikou českého skladatele Bedřicha Smetany, inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivé části Mé vlasti jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již zcela hluchý.

【Obsah】

《Vyšehrad》
 Báseň začíná zvuky harf středověkého barda Lumíra a přechází v tóny hradní výzbroje. Tato část představuje hlavní motivy, které jsou použity i v dalších částech cyklu. Čtyřtónový motiv (b-es-d-b) představuje Vyšehrad a zazní znovu na konci Vltavy a nakonec při vyvrcholení celého cyklu v závěru Blaníku. Sám Smetana o skladbě prohlásil:

 „Harfy věštců začnou; zpěv věštců o dějích na Vyšehradě o slávě, lesku, turnajích, bojích až konečné úpadku a zříceninách. Skladba končí v elegickém tónu...“

 Pro úvodní arpeggio, které báseň otevírá, partitura požaduje dvě harfy. Po dominantním septakordu přijdou na řadu dechové nástroje, následované smyčci, po nichž celý orchestr dosahuje vrcholu. V další části Smetana připomíná příběh hradu, při čemž používá rychlejší tempo, které připomíná pochod vítězství. Zdánlivě triumfální vyvrcholení je přerušeno krátkou sestupnou pasáží, zachycující zničení Vyšehradu husity. Poté znovu zazní úvodní pasáž harf, která opět připomíná krásu hradu, který se proměnil v trosky. Báseň končí tiše, což znázorňuje řeku Vltavu protékající pod hradem.

《Vltava》
 Vltava je přibližně dvanáct minut dlouhá a je v tónině e moll. Smetana o ní napsal:

 „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, chladná a teplá Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze. Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v Labi.“

 Vltava je adaptací italské lidové písně renesančního původu La Mantovana, jejíž motivy lze nalézt i v izraelské státní hymně Hatikvě (palestinský rozhlas dokonce vysílal shodnou část Vltavy namísto hatikvy v době, kdy byla státní hymna za britské nadvlády v Palestině zakázána). V durové tónině se podobná melodie také objevuje v české lidové písni „Kočka leze dírou“.

《Šárka》
 Slovy autora:
 „V této skladbě se nemíní krajina, nýbrž děj, bajka o dívce Šárce. Skladba počne líčením rozzuřené dívky, jež pomstu přísahá za nevěrnost milence celému mužskému pokolení. Zdáli je slyšet příchod Ctirada s jeho zbrojnoši, který táhne na pokoření a potrestání dívek. Už zdáli zaslechnou nářek (ač lstivý) přivázané dívky u stromu, při pohledu na ni obdivuje Ctirad krásu její – zahoří milostnými city pro ni, osvobodí ji, ona připraveným nápojem obveselí a opojí jak Ctirada tak zbrojnoše až k spánku. – Na dané znamení lesním rohem, které v dálce ukryté dívky zodpoví, vyhrnou se tyto ku krvavému činu, hrůza všeobecného vraždění, vzteklost nasycené pomsty Šárky – toť konec skladby.“

 Skladbu otevírá úvodní dynamická pasáž, kterou brzy střídá střídmější část, jež líčí pochod Ctiradovy družiny. Nenadálé „výbuchy“ orchestru potom naznačují spatření Šárky Ctiradem. Následuje oddíl Moderato, ma con calore, který barvitě vykresluje Ctiradovo milostné vzplanutí k Šárce a podle Václava Holzknechta se jedná o jednu z nejerotičtějších Smetanových scén.

《Z českých luhů a hájů》
 V této básni se nevypráví žádný reálný příběh, ale oslavuje se krása české krajiny. V první části vykresluje vznešenost lesa, kterou následuje popis vesnické slavnosti. Inspirací byla autorovi krajina kolem Jabkenic, kde se v té době pobýval. Autor o této básni napsal:

 „Toť všeobecné kreslení citů při pohledu na českou zem. Ze všech stran tu zazní zpěv plno vroucnosti, jak veselý tak melancholický z hájů a luhů. Lesní kraje v sólech hornistů – a vesele ourodné nížiny labské a jiné a jiné, vše se tu opěvuje. Každý může ze skladby té si vykreslit, co mu libo – básník má volnou cestu před sebou, arciť musí skladbu v jednotlivostech sledovat.“

《Tábor》
 Smetana považoval dobu husitství za vrcholné období českých dějin. Tábor je oslavou tohoto období. Podkladem básně je husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci, který se v různých podobách objevuje po celou dobu skladby. Smetana si o Táboru poznamenal:
 „Motto: Kdož jste boží bojovníci! Z této velebné písně pozůstává celá stavba skladby. V sídle hlavním – v Táboře – zazněl tento zpěv zajisté nejmohutněji a nejčastěji. Skladba líčí též pevnou vůli, vítězné boje a vytrvalost, a tvrdošíjnou neústupnost, kterou skladba též také končí. Do detailu se nedá rozdrobit, nýbrž zahrne všeobecnou slávu a chválu husitských bojů a nezlomnost povahy husitův.“

《Blaník》
 Hudebně začíná Blaník přesně tam, kde končí Tábor a objevují se v něm i obdobné motivy. V básni například opět zazní husitský chorál, avšak tentokrát jiná pasáž, která se objeví v závěrečné části Blaníku. Původní text převzaté pasáže husitského chorálu „že konečně vždycky s ním zvítězíte“ je odkazem ke vzkříšení českého národa a jeho vítěznému vzestupu. Poslední dvě básně cyklu tvoří soudržný pár, obdobně jako první dvě básně Vyšehrad a Vltava. Slovy autora:

 „Jest pokračování předešlé skladby: Tábor. Po přemožení reků husitských skryli se tito v Blaníku a čekají v těžkém spánku na okamžik, kde vlasti mají přijíti na pomoc. Tedy ty samé motivy jako v Táboře slouží v Blaníku za podklad stavby: 'Kdo jste boží bojovníci'. Na podkladě této melodie (tohoto hus. principu) se vyvine vzkříšení národa českého, budoucí štěstí a sláva! kterým vítězným hymnusem, v podobě pochodu, skončí skladba a tak celá řada symf. básní „Vlasť“. Co malé intermezzo zazní v této skladbě též kratinká idyla: kresba polohy Blaníku, malý pastucha si huláká a hraje a ozvěna mu odpovídá.“

〜[Excerpt from above wikipedia]
〜[上記wikipediaの日本語翻訳は次の通り。翻訳にはアプリ「DeepL」を使用。]

 『わが祖国』は、チェコの作曲家ベドジフ・スメタナが、チェコの歴史、伝説、風景に触発され、非音楽的なテーマで作曲した6つの交響詩の連作である。わが祖国』の各パートは、『ヴィシェフラド』、『ヴルタヴァ』、『シャールカ』、『チェコの草原と木立から』、『ターボル』、『ブラニーク』である。1874年から1879年にかけて書かれたスメタナの集大成ともいえる作品で、彼はすでに耳が全く聞こえなくなっていた。

【内容】
…  
《》高い城
 詩は中世の吟遊詩人ルミールのハープの音色で始まり、城の鎧の音色へと移り変わっていく。このセクションでは、サイクルの他のパートで使われる主なモチーフが紹介される。4音のモチーフ(b-es-d-b)はヴィシェフラドを表し、ヴルタヴァ川の終わりで再び、そして最後にブラニークの終わりでこの曲のクライマックスで聴かれる。スメタナ自身、この曲についてこう語っている:

 「予言者たちのハープが始まり、栄光、華麗さ、トーナメント、戦いから最後の衰退と破滅に至るまで、ヴィシェフラドで起こる出来事について予言者たちが歌う。曲はエレガティックな雰囲気で終わる......」。

 詩の冒頭を飾るアルペジオには、2台のハープが用いられている。ドミナント・セプタコードの後、管楽器が入り、弦楽器が続く。次の楽章では、スメタナは勝利の行進を思わせる速いテンポで城の物語を語る。一見、勝利のクライマックスは、フス派によるヴィシェフラドの破壊を描く短い下降パッセージによって中断される。その後、冒頭のハープのパッセージが再び聞こえ、廃墟と化した城の美しさを思い起こさせる。詩は静かに終わり、城の下を流れるヴルタヴァ川が描かれる。
…  
《》ヴルタヴァ
 ヴルタヴァは約12分の長さで、ホ短調。スメタナはこの曲についてこう書いている:

 「この曲は、ヴルタヴァ川の流れを描いている。最初の2つの泉、冷たいヴルタヴァ川と温かいヴルタヴァ川、2つの川が1つの流れになるところから始まり、木立や草原の中をヴルタヴァ川が流れ、陽気な祝宴が開かれている風景を通り抜け、夜の光に照らされたルサルカの子宮、近くの岩の上に城、シャトー、遺跡が誇らしげに立ち、ヴルタヴァ川は聖ヨハネの小川の中で渦を巻き、広い流れとなってプラハへと流れていく。ヴルタヴァは、聖ヨハネの小川の中で渦を巻きながら、広い流れとなってプラハへと流れていく。

 ヴルタヴァは、イタリア・ルネサンス民謡のラ・マントヴァーナを翻案したもので、そのモチーフはイスラエルの国歌ハティクヴァにも見られる(イギリス統治下のパレスチナで国歌が禁止されていた時期には、パレスチナのラジオがハティクヴァの代わりにヴルタヴァの同じ部分を放送していたほどだ)。長調の似たような旋律は、チェコの民謡「Kočka leze dírou」にも登場する。
…  
《》シャルカ
 作者の言葉を借りれば
 「この曲で意味するのは風景ではなく、筋書き、つまり少女Šárkaの寓話である。この曲は、恋人の浮気の復讐を男性全体に誓う激怒した少女の描写から始まる。少女たちを辱め、罰するために鎧をまとったクティラドの到着が聞こえてくるようだ。すでに彼らは、木のそばで縛られた乙女の嘆き(狡猾ではあるが)を聞いているようで、その姿を見てクティラドはその美しさに感嘆し、彼女への情欲に燃えて彼女を自由にし、彼女は用意された酒でクティラドと鎧武者を歓喜させ、酔わせて眠らせる。- 森の角笛が合図を送り、遠くに隠れた乙女たちがそれに答えると、これらの乙女たちは血なまぐさい行為に突入する。

 曲はダイナミックな冒頭のパッセージで始まるが、すぐにクティラデスの従者の行進を描く、より抑制された部分が続く。そしてオーケストラの突然の「爆発」は、クティラードによるシャルカの目撃を暗示する。ヴァーツラフ・ホルツクネヒトによれば、この部分はスメタナの最もエロティックな場面のひとつである。
…  
《》チェコの草原と木立から
 チェコの風景の美しさを讃えた詩。最初の部分は森の壮大さを描き、村の祭りの描写が続く。作者は当時滞在していたヤブケニツェ周辺の風景からインスピレーションを得た。作者はこの詩についてこう書いている:

 「これはボヘミアの大地を見たときの感情を描いたものだ。木立や草原からは、陽気にも哀愁にも満ちた歌が四方八方から聞こえてくる。ホルン奏者のソロに登場する森林地帯も、エルベ川などの陽気で肥沃な平原も、すべてがここで歌われている。詩人には自由な道がある。
…  
《》ターボル
 スメタナは、フスティーテ時代をチェコの歴史の頂点と考えていた。この合宿はこの時代を讃えるものである。詩の背景となっているのはフス派の聖歌「神の戦士は誰だ」で、この聖歌は曲中さまざまな形で登場する。スメタナはターボルについてこう語っている:
 「モットー:お前たちは神の戦士だ!この曲の全体的な構成は、この輝かしい歌に基づいている。主席のターボルでは、確かにこの歌が最も力強く頻繁に歌われた。この歌はまた、強い意志、勝利への闘争と忍耐、そして頑固なまでの強情さを描いており、この歌の最後もそれで締めくくられている。この歌には、フス派の闘いに対する一般的な栄光と賞賛、そしてフス派の不屈の性格が含まれている。"
…  
《》ブラニーク
 音楽的には、BlaníkはTáborが終わったところから始まり、同じようなモチーフが随所に登場する。例えば、この詩には再びフス派の聖歌が登場するが、今度は別の箇所で、Blaníkの最後の部分に登場する。フス派の聖歌の原文である "that at last you will always triumph with him "は、チェコ民族の復活とその勝利に言及している。サイクルの最後の2つの詩は、最初の2つの詩VyšehradとVltavaと同様に、まとまりのあるペアを形成している。作者の言葉を借りれば

 この詩は、前の詩『Tabor』の続きである。フス派のギリシア人を打ち負かした後、彼らはブラニークに身を隠し、祖国を助けに来るべき時を重い眠りの中で待っている。このように、『Tabor』と同じモチーフが、『Blaník』では「神の戦士たちよ」という建物の基礎となっている。この旋律(このフスの原理)を土台に、ボヘミア民族の復活、未来の幸福と栄光が展開されるのである!行進曲の形をとった勝利の賛歌が、作曲を締めくくるのである。祖国」の詩である。小さな間奏曲として、短い牧歌もこの曲の中で聴くことができる。ブラニークの位置を描いたもので、羊飼いの少年がホーホーと遊び、響きがそれに答えている。









〜〜
2. 作曲者:スメタナについて
 2.1 Wikipedia CS (チェコ版)の抜粋、および、その日本語翻訳
〜〜

ベドルジハ・スメタナ
Wikipedia EN (英語版) URL> https://en.m.wikipedia.org/wiki/Bedřich_Smetana
Wikipedia CS (チェコ版) URL> https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Bedřich_Smetana


 Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významný český hudební skladatel období romantismu.
 Pocházel z poměrně zámožné, do určité míry poněmčené sládkovské rodiny. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici. Po studiu u Josefa Proksche působil od roku 1847 v Praze jako koncertní klavírista a hudební pedagog. V letech 1856–1861 pobýval jako dirigent a učitel hudby ve švédském Göteborgu. Po návratu do Prahy se mnohostranně zapojil do českého společenského a kulturního života, a to i jako hudební kritik, jako první kapelník Prozatímního divadla v letech 1866–1874, avšak zejména jako operní skladatel. V padesáti letech věku zcela ohluchl, ale i po ztrátě sluchu dokázal složit řadu vrcholných děl.

〜[Excerpt from above wikipedia]
〜[上記wikipediaの日本語翻訳は次の通り。翻訳にはアプリ「DeepL」を使用。]

 ベドジフ・スメタナ(1824年3月2日、リトミシュル-1884年5月12日、プラハ)は、ロマン派時代のチェコの重要な作曲家である。
比較的裕福で、ある程度ドイツ化された製麦業者の家系に生まれる。若い頃から音楽、特にピアノ演奏と作曲に打ち込んだ。ヨゼフ・プロクシュに師事した後、1847年からプラハでコンサート・ピアニスト、音楽教師として働く。1856年から1861年までスウェーデンのヨーテボリに指揮者兼音楽教師として滞在。プラハに戻った後は、音楽評論家として、1866年から1874年にかけて臨時劇場の初代カペルマイスターとして、また特にオペラ作曲家として、さまざまな形でチェコの社会的・文化的生活に関わった。50歳で完全に耳が聞こえなくなったが、聴力を失った後も数々の傑作を作曲した。




〜〜
2. 作曲者:スメタナについて
 2.2 スメタナの作品リスト・へのリンク・Wikipedia EN(英語版)
〜〜

List of compositions by Bedřich Smetana
Wikipedia EN (英語版) URL> https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_compositions_by_Bedřich_Smetana






〜〜
〜〜〜
〜〜〜
〜〜

いいなと思ったら応援しよう!